Iditarod 2010

Závod začíná 28.2.2010. Na start se může přihlásit pouze 50 účastníků z celého světa a startovní listina je již od poloviny května 2009 obsazená. Tohle samo hovoří o prestižnosti závodu. Odlet do aljašského Anchorage je plánován jeden týden před samotným startem. Vycházím z doporučení účastníků předešlých ročníků, kteří se zde v dostatečném předstihu aklimatizují na aljašské podmínky. Zprávy z průběhu závodu budou předávány formou krátkých vzkazů na webové stránky organizátora závodu Alaska Ultra Sport: Billa Merchanta, pochopitelně i sem a taktéž na webu olomouckého Omega sport centra

POPIS PROJEKTU

IDITAROD TRAIL INVITATIONAL 2010: The World´s Longest Winter Ultra Race

Závod se jezdí od roku 1973 na památku události z roku 1925. Tehdy v lednu zemřela ve městě Nome holčička. Lékař sice zjistil, že příčinou smrti byl záškrt, ale nedokázal zabránit jeho bleskovému rozšíření. Epidemie udeřila plnou silou mezi Eskymáky na východní výspě Aljašky. Očkovací látka však byla až v Anchorage. Letadlo nemohlo kvůli špatnému počasí vzlétnout, a tak úřady sestavily improvizovanou štafetu ze dvaceti psích spřežení. Drahocennou zásilku se podařilo za šedesátistupňových mrazů ve sněhové bouři doručit a zachránit život mnoha lidem.

Iditarod Trail Inivtational je jeden z nejtěžších vytrvalostních závodů na světě a jedná se o pravou zkoušku fyzické, morální a psychické zdatnosti každého z účastníků závodu. Trasa o délce tři sta padesáti mil vede napříč Aljaškou a zatím ji absolvoval pouze jediný Čech. Na kole, delší variantu závodu 1100 mil, ji projel Jan Kopka. „Mým cílem je zdolat tuto trasu jako první Čech pěšky.“ Na start z aljašské osady Anchorage bych se chtěl postavit koncem února příštího roku, do cíle městečka McGrath pak dorazit v co možná nejkratším časovém horizontu.

Od roku 1983 se k závodu psích spřežení, které tuto vzdálenost dokáží urazit za necelých 9 dní, přiřadil i závod jednotlivců: na kole, na lyžích, pěšky. Každým rokem se výsledný čas závodu posunuje neúprosně níž a níž a dle organizátorů závodu je již snad na samé hranici lidských možností. Pro zajímavost, letošní vítěz Kanaďan Tim Hewitt absolvoval pěšky celou trať (1800km) za 25 dní, 9 hod, 29 min. Což znamená cca 73km/denně v krutých teplotách pod bodem mrazu. Rekord na kratší vzdálenost (600km) jsou 3 dny a 15hodin.

Připravit se musím na samotu a arktické teploty. Jen pro zajímavost, nejnižší zde pořadatelé naměřili v roce 1973, minus osmaosmdesát stupňů Celsia. Nejrizikovější úsek jsou hory Rainy Pass, které musí účastníci přejít. Pokud člověk vyrazí do jejich nitra, nejbližší bezpečné místo je sto padesát kilometrů před ním, a s největší pravděpodobností zde tak musí bivakovat přes noc v teplotách hluboko pod čtyřicet stupňů Celsia.

Pravidla Iditarodu jsou nemilosrdná. Organizátoři účastníkům nezajišťují žádnou podporu, jejich hledání a případně dopravu do bezpečí. S čím kdo přijde na start, to v ledové pustině má. Závod proto nejde v podstatě ani vzdát. Účastníci nejsou nijak spojeni s okolním světem, mobilní telefony ani vysílačky v mrazu prakticky nefungují.

Do bezpečí a zpět do civilizace se musí každý dostat sám. „Tento závod se nejezdí, abys vyhrál, ale abys přežil," řekla legenda závodu a osminásobný účastník Pat Norwil. „Zapomeňte na Eco challenge, X-Games, Raid Gauloise, Camel Trophy a další. Blednou ve srovnání s tímhle závodem. Tamty závody jsou jen nebezpečné, tenhle je potencionálně smrtelný," napsaly zase anchoragské noviny Daily News.

Závodníci si musí předem letecky zaslat z Anchorage do průchozích bodů na trase potravinové balíčky doplněné o veškeré nutné vybavení (baterie, náhradní oblečení,apod.), které bude po cestě potřebovat. Zbývající vybavení je pak uloženo do saní, které závodník táhne za sebou.

Proč se pouštím zrovna do této „šílenosti"? „Už když jsem byl v Himalájích na kole, přemýšlel jsem o další akci. Když jedete už třetí den do kopce a ještě nejste nahoře, ptáte se, proč to vlastně děláte. Je to klid, rozvaha, přemýšlení, meditace, touha zažít něco jiného, překonání sama sebe. V Himalájích jsem se například definitivně rozhodl, že začnu podnikat. Přijel jsem domů a začal. Stejně tak jsem změnil celý pohled na svůj dosavadní život a jeho cíle".

Jediný účastník závodu z České republiky Jan Kopka popsal své zážitky z Iditarod Trail Inivtational v knize Ve spárech Aljašky: „Nikdo se tady nestará, odkud jseš a kolik máš peněz, jaký máš postavení, není to tady důležitý a nikomu to nepomůže. Majetek najednou nemá žádnou hodnotu, neznamená nic proti obejmutí, kousku jídla nebo vody. Když se pak vrátíš zpátky do civilizace, přijde ti, že se všichni zabejvaj zbytečnostma a pachtěj se za bezcenostma, a ty cejtíš, že máš všechno, co potřebuješ, že máš život a cejtíš ho tak intenzivně, že je skoro hmatatelnej."

Mým cílem je pokus o zdolání tohoto závodu jako první Čech pěšky a zanechat stopu v tomto ledovém království dobrodruhů. V případě úspěšného dokončení závodu 2010 se budu chtít nominovat i do delší etapy tohoto závodu, a to na 1100mil, jehož cíl je až v samotném Nome. K tomu je ale nejdříve zapotřebí absolvovat v jednom ročníku vzdálenost 350mil (na webových stránkám mě najdete pod startovním číslem 19). :o))

Podrobnější informace o tomto závodu jsou uvedeny na webové adrese: https://www.alaskaultrasport.com/alaska_ultra_home_page.html